Když byl menší, sáhla jsem po věčné čokoládové klasice. I já se těšila na každé nové ráno, ačkoli čokoláda to byla pořád stejná, šlo mi o ty tvary. V posledních letech se na adventní kalendář zapomínalo, takže 24. prosince zbyla spousta zavřených okýnek. A přiznejme si, čokoláda nic moc, jestli se tomu dá říkat čokoláda. Letos jsem chtěla být nachystaná a hlavně připravit pořádné překvapení. Na ty se v dospělosti tak krásně vzpomíná.

Stačí vám 24 sáčků, pytlíků, krabiček. Pro zavěšení provázek nebo dostatek místa na komodě, poličce. Pak už je to jen o nápadech. Co jsem dala do adventního kalendáře nemůžu psát, kdyby si to obdarovaný náhodou četl.


A proč už máme doma adventní kalendář? Ne, není to pomsta, jen se dívat a čekat než bude 1. prosince a konečně sáhne po prvním sáčku. Termín mám sice 10. 12. ale doktor to vidí na týden až dva a mímo bude dopečené. A když bude v termínu, bude to pořádný balíček štěstí, klidně přeš 4 kila. To mi prosím oznámil před týdnem, tím mi způsobil trochu paniku. Chystala jsem kalendář, ne tašku do porodnice. A abych náhodou začátek prosince nepromeškala, adventní kalendář jsem rozvěsila v jídelně. Taky abych viděla ten překvapený pohled. I když nejdřív prošel do pokoje a ničeho si nevšiml.


Jedinou změnou bude přidání zelených větviček, až půjdeme na věnce. Škoda, že nemáme cesmínu, ta je prostě vánočně top.
Krásné pondělí, moji milí.