Ne není od toho, že bychom snad nepracovali, ale že naše pracovna je vlastně jídelna. Naší "pracovnu" jsem vám ještě nikdy neukázala, protože před focením jídelny ntb vždy pěkně schovám. A na tu malou chvilku si užívám fakt jen jídelnu. Střecha je hotové (čekejte brzo článek) a postupně svépomocí začínáme chystat půdu. Jen co zmizí postele z naší současné ložnice, budeme mít prostor na velmi velkorysou pracovnu. Se sedačkou na odpočinek, hracím koutkem pro Emu a krásným ručně dělaným stolem s deskou z prken, jojo. Samozřejmostí budou betonové dekorace a spousta rostlin. Prostě se na to fakt těším, jistě mi rozumíte.

Zatím spolu doma pracujeme takto. Náš stůl jsou vlastně stoly dva, takže jeden je jídelna a druhý je pracovna. A takhle tu spolu každý den pracujeme v naší nepracovně.
„A to spolu jste celý den?“
„Ano.“
„A nehádáte se?“
„Ne.“
„Ale jste spolu celý den?“
„Ano.“

Takže asi tak.

Nový betonový svícen

Pro mě jsou odpočinkové zóny základ. Tu křesílko, tu lavice... A Ema si jich taky náležitě užívá. Nahoru, dolu, nahoru, dolu. Oběhnout stůl, vylézt na lavici, dolů, vylézt na židli...




Krásný den 🙋