Už tomu neříkej půda. Už tomu říkej podkroví.

Pokračujeme v krasojízdě. Po hrubém vyčištění, kdy jsme vynosili 2-3 tuny mňamózního mixu bahna a slámy, světlo světa spatřila původní dřevěná podlaha. Ta byla jen do půlky podkroví, protože díky různým přístavbám je podlaha od půlky v jiné výšce, někde betonová, jinde zbyly už jen položená prkna halabala. Ve zvláštní radosti jsem zkusila dřevěnou podlahu rejžákem zbavit nánosů letitého prachu. Jenže to bych dřív vyčerpala vodu ze studny, než bych ji jako fakt vyčistila. Jenda jen kroutil hlavou, vždyť i ty prkna půjdou pryč, víš? Ale já tam chodila s hrnkem kávy a snila o hotových pokojích.




A jak Jenda řekl, tak taky udělal. Po vyčištění půdy začala oknem lítat prkna. Ale to bychom nebyli my, abysme pro ně nenašli další skvělé využití.

Z těch krásných starých prken máme druhou terasu u domu a poličky doma.

Takže jsem měla po p.. půdě a sedáncích s kávou. Když se odstranila původní podlaha začalo se opět s vyklízením. Mezi trámy ležela hojná vrstva zrní, skořápek a sem tam kostra ptáka. Mezitím si Jenda odskočil zrealizovat terasu. Prkna obrousil, já natřela a položila se terasa. Pak hurá nahoru dozdít obvodové stěny a štíty, odstranit hambalky, zateplit, vyříznout díru pro štítové okno, vsadit okno, zvětšit díru na druhé okno, vsadit druhé okno a řešit kostlivce, které má každá rekonstrukce. Třeba v podobě části zdi, která byla jen z prken. What?

Kuk na strejdu!

Lehce se o tom píše, když je tomu nějaký čas. V rekonstrukci svépomocí je i stálá přítomnost prachu ze stavby, rozhodnutí, které leží jen na vašich bedrech a překážky v podobě kostlivců jsou věci, na které vás nikdo nepřipraví. Hodně videí a článků dávají tušit, že to půjde poměrně snadno. Retrospektivní fotky před a po jako když luskne taky úplně nezobrazí všechny věci okolo, které jsou skryty všem, kdo se do toho sám nepustil. Je to dřina. A táhne se to dlouho. To je rekonstrukce svépomocí. To vůbec nepíšu o tom, že jsem si dva roky pořádně neužila práce na zahradě, že v záhonu dva roky nic moc nerostlo, protože se stal součástí stavby a v suti se daří maximálně plevelu. Ale neměla bych. Jestli nám to nespadne na hlavu, můžeme se fakt poklepat po ramenou, že jsme machři. Že je Jenda machr, protože to zvládá převážně sám. Někdy mám dojem, že z koše na prádlo vytáhnu jeho kápi s velkým J. Možná, že ji dá na vyprání až bude hotovo. Howgh.

Tak si dáme taky jednu skokovou před a po, jo? 

 ☆☆☆ LUSK a je to ☆☆☆

S novou kolekcí se IKEA zaměřila především na ekologii a udržitelný rozvoj. Novinky by se v půlce února již měly objevovat na pultech. Baví mě přírodní materiály, záclony vyrobené z recyklovaných PET lahví, zelené motivy. jejich úklidové propriety jsou tedy top a tleskám za fotky se starými terakotovými květináči s muškáty. Mají svoje kouzlo, že?














Systém s úložnými koši Trofast se mi do dětského pokoje hodně líbí. Až na ty plastové koše. Je jedno, jakou mají barvu, pořád mi připomínají odpadkové koše. Divím se, že IKEA nemá v nabídce koše do tohoto systému jiné, než plastové. Ach jo. Můžete si sice pořídit police, ale tím započne hledání rozměrově ideálních košů třeba z ratanu.

Zdroj fotek: IKEA

Co vás okouzlilo nejvíc?

Tímto zahajuji seriál o rekonstrukci podkroví. Věrný čtenář ví, že jsme před 2 roky nechali vyměnit starou krytinu a tím i začala změna staré půdy na obytné podkroví. A dokonce ti, co mě sledují na instagramu viděli jedno před a po. Já ale začnu hezky popořadě. Poté, co měli střechaři hotovo, jsme se pustili do první fáze - velké vyklízení. Dokud si to nezažijete, tak si to prostě nepředstavíte. Byl trochu šok, co nám ta dlouhá léta leželo nad hlavou.

Rekonstrukce podkroví - vyklizení

Ani nevím jak dlouho to trvalo, ale vím, že se odvezlo 8 plných kárek bláta a slámy, a to pouze z jedné místnosti. Nad obývákem ležely 2-3 tuny tohohle super zateplení. K tomu samozřejmě jako bonus echt vrstva prachu, která se při práci s velkou pompou linula z oken. Nejednou to vypadalo, že naši půdu zachvátil požár a z oken stoupá dým. Vlastně se divím, že nikdo ze sousedů nezavolal hasiče. Buď jsou skvěle informovaní, nebo nezájem. Lopatou se bahno se slámou házelo do kýblů a potom se kýble na laně z okna spouštěly dolů a odnášely do kárky. Mrkvový záhon pod oknem byl v háji.

Tady je celkem hezky vidět vrstva blátivé mazaniny, která šla pryč jako první

100 m2 

Půda je stejně atypická jako zbytek domu. Pokud, který bude vyhrazen pro Dominika je výš, než zbytek. Do rovnání a tím pádem i bourání stropu v obýváku jsme se pouštět už nechtěli. Ve velké otevřeném pokoji, který je oddělen velkým trámem (ano, další atypický prvek) a komínem, bude pokoj pro Emu a u štítového okna naše ložnice. Ema je stále ráda v naší přítomnosti, proto budeme sdílet jeden velký prostor a časem se uvidí. Plánování a vymýšlení bylo to, co vás fakt posouvá dál. Jestli se chcete pustit do rekonstrukce svépomocí, zaměstnejte fantazii a plánujte, jak skvělé a krásné pokoje jednou budete mít. Až totiž přijdou první komplikace, bude to potřeba. Je úžasné, že máme nyní k dispozici velké množství informací, ale je to taky to, na čem můžete narazit. Každý má vlastní názor, postup a zkušenost a číst někdy stavební fóra i hádky kolem jednoho postupu je akorát tak na hlavu jako pátrací balón. A každý odborník vám taky řekne něco jiného. Jen si vybrat...

Před a po

Tak zase příště...

Posledních pár dnů je venku docela teplo. Na to, že je vlastně prosinec, který ale prosinec moc nepřipomíná, asi už jsem se smířila s tím, že bílé Vánoce nebudou a sněhuláka budeme stavět v únoru. Nebo březnu. Ta moucha, co k nám vletěla otevřeným oknem mi taky prosinec moc nepřipomněla. Takže přes vánoční výzdobu bych nejradši šla pracovat na zahradu nebo vybrala letní dovolenou. Naštěstí je brzo tma a ke slovu se přihlásí všechny světelné dekorace a řetězy.

Někdy na podzim jsem si pořídila závěsný kruh a dlouho nám visel nad hlavou nahatý. Konečně přišel jeho čas. Svíčky, smrkové větve a skleněné ozdoby, některé z dob mého mládí, prosím pěkně. Jeden by řekl taková blbost, ale i kus vánočního u stropu udělá fajn atmosféru.



Jinak dárky zabalené a žádné upečené cukroví.
Počet shlédnutí Sám doma: 5x, Sám doma 2 3x, Polární express 3x


A než jsem článek publikovala, televize odešla do křemíkového nebe :D Tak klidný advent všem.

Soutěž Bella Rose 

Stejně jako loni, i letos jsem byla oslovena eshopem Bella Rose, jestli bych se zúčastnila blogerské soutěže. Nešlo odmítnout protože:

• jsem byla oslovena i loni, tak se asi loňské dekorování svícnu líbilo.
• zůstane mi super kruh, který lze zdobit celoročně, juch.
• můžu vám nabídnout slevu, která se před Vánoci náramně hodí. 
• navíc si taky zasoutěžíte a můžete vyhrát poukázku na 1000 Kč, ta se před Vánoci hodí ještě víc!

Zapojení do soutěže je snadné. Zanechte mi pod článkem komentář s jakým doplňkem z e-shopu Bella Rose byste si nejraději doma vykouzlili vánoční atmosféru? Vylosovaný komentář bude zapojen do slosování, které proběhne 28.11.
 

Sleva na Bella Rose

Po zapojení do soutěže můžete i tak nakupovat se slevou. V košíku Bella Rose stačí zadat kód VANOCEDECORBLANC a zboží se vám zlevní o 20 %. Platnost kódu je do 15. 12.



Držím vám palce!

Kdysi jsem četla knihu, kde byl popsán příběh staršího páru. Otevřeli si stánek s pečenými žebírky se speciální marinádou. Brzy se jejich stánek stal hitem, tvořily se dlouhé fronty a manželé si mohli otevřít další stánky. Vypadá to jako obyčejný příběh, ale nyní se dostaneme k něčemu, co v dnešní době není moc obvyklé. Místo, aby manželé drželi své postupy a ingredience v tajnosti, za vidinou jedinečnosti a brandu, každému kdo o to stál, řekli svůj recept na marinádu a postup přípravy žebírek. A stalo se něco neuvěřitelného. Místo opadu zájmu se těšili z ještě větší návštěvnosti. A to i přes odhalení jejich jedinečného know-how.

Nechala jsem se inspirovat a pracuji na Škole betonování. Připravuji návody a postupy, aby si kdokoli mohl doma vyrobit své betonové kousky. Schválně používám jen materiál, který doma budete mít (formy), nebo si snadno koupíte (beton). A k tomu se váže i oslovení a následné vydání článku, které vyšlo v Blesk Bydlení.
Ahoj všichni, to jsem já, moje Ema a můj beton.

♡

a nový koberec. I když si na spaní v podkroví ještě počkáme, náš další milník byl pokořen. Máme v podkroví podlahu! Voňavou, krásnou, dřevěnou podlahu. Už si to vše pomalu plánuji a věci vybírám s vidinou hotového podkroví. Třeba takový krásný koberec HÜBSCH, který bude součástí pokoje pro Emu. Nechat ho ve skříni by byla škoda, zatím mu to sluší v jídelní relax zóně, kde mu dělají společnost dvě nové monstery.

Spolupráce s eshopem muzza, kde najdete samé designové kousky, mě nenechala chladnou a přišla právě včas. Už mám vybrané noční stolky a pár doplňků nejen k nám do podkrovní ložnice, ale i do pokoje puberťáka. A nemůžu si pomoct, ale jejich vychytávky jsou prostě i tip na vánoční dárky pro opačné pohlaví. Jako bonus je komunikace s eshopem, to je podle mě základ, a tak se pozná dobrý eshop. Vstřícná a milá komunikace vám napoví, že jste na správném místě.


Jsem spoko. Koberec mile překvapil svou jemností. Já jsem tak trochu kobercový sběratel, víme? Pro mě není nic lepšího na zateplení a zútulnění pokoje, jako právě kusové koberce. Ale to stálý čtenář ví, já a koberce, to je kapitola sama pro sebe. A měla bych pořídit hřebínek na třásně :D

U nás je živo. Zátěžová zkouška koberce.

Až se budete rozhodovat, kde si pořídit zajímavý designový kousek, mrkněte na eshop muzza. Věřím, že si vyberete.
Martina