Všechny vás moc zdravím,

ráda na internetu obdivuji zelené pokoje a domy. Interiéry plné rostlin. Tak jsem zkusila jedno zelené zákoutí v naší ložnici taky vytvořit. Jen na chvíli, pro ten pocit.

Ono to samozřejmě není jen tak, když máte velký dům. Máte sice hodně rostlin, ale ve finále v jedné místnosti vždy jen pár. Dala jsem si proto malé cvičení v rámci udržení fyzického zdraví a většinu rostlin z přízemí vynosila do ložnice. Ve školce se běhá s vajíčkem na lžíci, na vesnici po schodech s kytkama v podpaží. Možná je to až obsese, ale podle mě je pokojovka tou nejhezčí dekorací.

No a aby toho nebylo málo, zaměřila jsem se na málo dostupné a sbírkové rostliny. Jedinec, který neví vo co go, by byl až šokován cenou některých rostlin. Co rostlin, cenou za řízek! Ale lepší být šokován kytkou, než ministrem bez roušky u restaurace, no ne?

Co vy a rostliny? Máte, milujete, kupujete?

A jedna z loňska, ať vidíte ten rozdíl.

Ahoj všem čtenářům, kteří zavítali na můj blog. 

Dnes mám pro vás tip, jak na velký stůl, když za něj nechcete dávat tisíce. Po dokončení podkroví zela bývalá ložnice prázdnotou. I místnost za ní. Nahoře vznikl ráj, dole menší holobyt. Najednou bylo všeho málo. Nábytku, dekorací, rostlin, textilií. Začala jsem hledat pěkný a velký stůl, ke kterému se vejdeme oba. Ten se mi líbí, ale má jen metr a stojí 7 tisíc. Ten je pěkný, s kovovým šuplíkem a rámem, ale 11 tisíc? To bychom nebyli my, aby nás něco nenapadlo. První variantou bylo podnoží z IKEA. Ale kvůli délce desky potřebuje podnože tři. To jsme cenově zase někde jinde, levnější dřevěné podnoží je jedno za 400 Kč. 

DIY PC stůl

Naštěstí máme nedaleko Hornbach, ve kterém jsme našli vše potřebné. Tři stavební kozy, jedna za 150 Kč a dvě bukové desky v délce dvou metrů. Na kozy jsem použila černou barvu na dřevo eternal a na bukové desky osmo olej, který nám zbyl po natírání dřevěné palubkové podlahy. Ještě bych mohla do ceny započítat štětce, jsem notorický nevymývač a tak mi akorát zůstanou oči pro pláč a tvrdé štětce. Během dopoledne byl stůl hotový. 

Další kapitolou bude výběr židlí. Nechceme ty klasické ošklivé kancelářské židle, ani žádné designové nepohodlné. Ratanová křesla jsou nejen pohodlná, ale hlavně se nám do pracovny hodí. A spokojení jsme oba. Z bývalé ložnice tak vznikla pracovna, která je tak velká, že se do ní ještě vešla sedačka. Přesně na ty chvíle, kdy už u stolu sedět nechcete, ale přece si nepůjdete lehnout do postele. 

Rozkládací sedačka za 4990 Kč

Prošla jsem snad všechny eshopy, jejich hodnocení, všechny sedačky. Nevybavujeme obývák, sedačka bude jen pro nás, na občasné sezení. Ideálně rozkládací, aby hosté měli k dispozici nejen pokoj pro hosty, ale navíc dvě lůžka v pracovně. Nakonec to vyhrála sedačka IKEA ANGSTA. Rozkládací, s úložným prostorem, včetně polštářů za 4990 Kč. Podle fotek na netu bych si ji nikdy nekoupila, ale vyzkoušeli jsme si i a je super. 

Tak tohle je naše nová pracovna i s mini obývákem. Příště se podíváme jak letos dopadla zahrada.

Mějte se prima,

Martina

Všechny vás moc zdravím, dnešní článek by se mohl jmenovat změny v podkroví, protože po předchozím článku je to u nás zase jinak. Člověk míní, Ema mění. A hlavně jsem nakupovala.  A dveře už taky máme.

aneb jak si dva z Prahy zrekonstruovali svépomocí podkroví.
Původně jsem plánovala další díl o tom, jak se u nás zabydlel strejda bordelář sádrokarton. Hroznej příbuznej! Tolik práce s ním je a navíc úprava jeho fasády zasněžila celý dům. Tolik jsem ten bílej zmetek proklínala, že loni po sněhu ani vidu, ani slechu. Fakt sorry. Ale kdo by si chtěl připomínat bílé časy, když mám stále v dýchacích cestách zbytky prachu po broušení. A když už bydlíme. Doděláváme, ale bydlíme. Jestli se na podkroví teprve chystáte tak vězte, že vám dobře radím a utíkejte pro technický vysavač. My to teda dali bez něj. Ale v dobách největšího zoufalství jsem prostě sáhla po tom našem klasickém a co chvíli prášila přihrádku a hepa filtr. Mňam.

Navíc jsem si ani neodvážila vzít nahoru zrcadlovku a zkoušet, jestli je sádroprachu odolná. Takže jedna poměrně čistá a taková pohodová fotka, která vám dá dojem, že to je všechno vlastně úplná hračka.


Byla to někdy i šílená jízda plná textů, videí, rad, práce, prachu, nepořádku, bolestí svalů, kloubů, kostí. Jenda vtipně poznamenal, že až budeme mít hotovo, měli bychom jet do lázní. Jemu čest, protože vše bravurně zvládl především sám a s občasnou pomocí svého táty, našeho puberťáka a mě. I když jsem převážně fungovala na: tady to podrž, tohle podej. Já si užila hlavní roli až s podlahou, kterou jsem mořila a voskovala. A taky trámy. A malovala.

Po dvou letech od nové střechy máme hotovou ložnici a dětský pokoj jako jeden prostor. Nohy na stůl zatím nedáváme. Pokračujeme chodbou a pokojem pro puberťáka. A jednou i koupelnou.
Teď už tradá:

Výhled máme do ulice a na rybník. Dívat se na vodní hladinu je nejvíc nejlepší!

Nahoře zabydleno. Dole vybydleno. To je aktuální stav od nás.
Mávám všem,
M.