Jaro.

Na slunci chodíme v trikách a zase hrajeme badminton. Po zimě velká změna a celý člověk mi to dává jasně najevo. Lenochu! Ale slíbila jsem mu, že hned jak přestane bolet, zase s ním začnu pravidelně dostatečně hýbat.
Koupila jsem nové rukavice a zase zapomínám zahradní nářadí venku. Totiž, když bude pršet, tak se do něj dá rez.
Musím koupit nové zahradní nůžky. Ty staré jsou rezavé.
Sleduju mravence a včely při práci. Inspirují mě a tak kolem sebe tahám plevel ze záhonů.
Procházky lesem se nám s přibývající teplotou prodlužují.
Ráno se lépe vstává.
Lidé se více usmívají. Já se více usmívám.
V hlavě sepisuji to-do list. Hlavně umýt okna. Máme jich tolik, že si hned můžu odškrtnou bod 1.
Jde na mě jaro.





Taky si to užíváte jako já?
K radosti stačí málo. Mně stačí jaro.

Krásné dny,
Martina