V naší zahradě
8:40
Kytky a zahradničení šlo mimo mě. Dokud jsem se neocitla na skoro prázdné zahradě. Zahrady pouze z trávníků na první pohled sice vypadají pěkně, ale stejně mi v nich něco chybí. Tak pěkně postupně budujeme i náš život venku. A učí nás trpělivosti. Jak moc bych chtěla mít vše hned vysoké, vzrostlé a plodící.
Každý rok se těším na zasazení cuket a rajčat. Pořád mi to přijde jako zázrak. Jdete do zahrady nebo na balkon a odnesete si rajčata, cukety, jahody, borůvky. Čerstvé a zaručeně BIO. Jít a uštípnout si do vázy růže nebo lilie. Upéct angreštový koláč. Načesat si rybíz. Když jsem byla malá, musela jsem povinně o prázdninách česat rybíz. Jak jsem to nesnášela! Teď se toho okamžiku nemůžu dočkat.
A plánů je stále moc. Pořád něco někam přesouvám. Nové nápady se jen hrnou. Prý už nemáme kam ty nové kytky dávat. Ježiš, tam je ještě místa...
 |
| Nejsem sama kdo miluje teplé počasí. Válíme se venku spolu. |
 |
| Bude cuketová nádivka, cuketový koláč, pečené cukety, cukety se žampiony, cukety, cukety... |
 |
| A beton nesmí chybět. |
 |
| Magnolie. Je z Lídlu. Za hubičku. |
12 komentářů
Máš tam miesta môjmu srdcu blízke....samozrejme aj s betónom:-)
OdpovědětVymazatAlenko,
Vymazatstejně jako je já nacházím u Tebe :)
Tak v tomto článku se úplně nacházím. Taky jsem s bratrem před 20 lety každý začátek prázdnin povinně trhala a ťopkovala(!) rybíz a že ho tenkrát naši měli!:D Mají dodnes, ale už ho nemusím trhat já a teď se těším na každou svou mističku rybízu a angreštu z naší vznikající zahrady. Je to rituál, potěšení, loni jsme měli první mísu. Za dalších deset let už snad budu míchat spolu se všemi našimi dětmi marmelády z rakytníků, muchovníků a dřínků, doufám... :) Letos jsem zasela spoustu zeleniny, mangold tří druhů, každý má přeci jinak barevné řapíky ;) černé ředkvičky, jarní cibulku, kolik druhů mrkví, petrželku a vůbec spoustu dalších zajímavých i běžných zelenin. Úplně mě to dostalo a nejraději bych tam teď byla pořád, však je na skoro půlhektarovém pozemku/zahradě co dělat. ;) Přeji, ať tě to stále baví a zahrada přináší hodně radosti. Hezké jaro, Veronika.
OdpovědětVymazatNo že jo. Ale babička pak dělala z červeného rybízu koláč. Ten byl.
VymazatTen pozemek Ti závidím, to je hned možností co zasít :) Až budete mít nadbytek, hlásím se jako odběratel :)
Naprosto to chapu, mam to poodbne:-). Jen mene mista na uzitkovou cast, bohuzel. Pekny den. M.
OdpovědětVymazatMilá Marci,
Vymazattaky bych brala víc místa na užitkovou část. Ideálně u lesa :)
Marti jako by jsi to psala o mě :) prožíváme to úplně stejně. Každý jeden plod ovoce , kytičky a všeho co si doma vypěstujeme je zázrak . Měj se moc moc krásně . Jo nejsem si jistá tou lílií ... není to magnólie ? možná se pletu :)
OdpovědětVymazatMilá Šárko,
Vymazatjsou to jako děti, že. Největší radostí je, když se jim daří.
Nepleteš se. To já jsem to psala asi někde ve snovém obláčku a z magnólie udělala lilii. :)
Díky za pozorné přečtení a opravu :)
Krásné!
OdpovědětVymazatTaky mi to vrtání se v hlíně dělá každým rokem víc radosti:).
Děkuji. Jen doufám, že to děti okoukají a budou se z toho těšit jako my :)
VymazatMluvíte mi z duše - jako puberťačka jsem nesnášela sázení, trhání a hlavně plení plevele. No a teď jako dospělá jezdím k našim na zahrádku na svůj záhon dobrovolně a protože mi to jednou za měsíc nestačí dělám si zahrádku i na balkóně: http://kamenurazu.blogspot.cz/2016/04/balkonove-pestovani-v-dubnu.html
OdpovědětVymazatMarti, taky to tak mám. jako holka jsem musela a teď se toho nemůžu nabažit. jen kdyby okolo nás ta pole pořád tolik nestříkali, to mě fakt štve.
OdpovědětVymazatpřeji krásný den Majka