V naší zahradě

8:40


Kytky a zahradničení šlo mimo mě. Dokud jsem se neocitla na skoro prázdné zahradě. Zahrady pouze z trávníků na první pohled sice vypadají pěkně, ale stejně mi v nich něco chybí. Tak pěkně postupně budujeme i náš život venku. A učí nás trpělivosti. Jak moc bych chtěla mít vše hned vysoké, vzrostlé a plodící.

Každý rok se těším na zasazení cuket a rajčat. Pořád mi to přijde jako zázrak. Jdete do zahrady nebo na balkon a odnesete si rajčata, cukety, jahody, borůvky. Čerstvé a zaručeně BIO. Jít a uštípnout si do vázy růže nebo lilie. Upéct angreštový koláč. Načesat si rybíz. Když jsem byla malá, musela jsem povinně o prázdninách česat rybíz. Jak jsem to nesnášela! Teď se toho okamžiku nemůžu dočkat.

A plánů je stále moc. Pořád něco někam přesouvám. Nové nápady se jen hrnou. Prý už nemáme kam ty nové kytky dávat. Ježiš, tam je ještě místa...
Nejsem sama kdo miluje teplé počasí. Válíme se venku spolu.
Bude cuketová nádivka, cuketový koláč, pečené cukety, cukety se žampiony, cukety, cukety...
A beton nesmí chybět.
Magnolie. Je z Lídlu. Za hubičku.

12 komentářů

  1. Máš tam miesta môjmu srdcu blízke....samozrejme aj s betónom:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko,
      stejně jako je já nacházím u Tebe :)

      Vymazat
  2. Tak v tomto článku se úplně nacházím. Taky jsem s bratrem před 20 lety každý začátek prázdnin povinně trhala a ťopkovala(!) rybíz a že ho tenkrát naši měli!:D Mají dodnes, ale už ho nemusím trhat já a teď se těším na každou svou mističku rybízu a angreštu z naší vznikající zahrady. Je to rituál, potěšení, loni jsme měli první mísu. Za dalších deset let už snad budu míchat spolu se všemi našimi dětmi marmelády z rakytníků, muchovníků a dřínků, doufám... :) Letos jsem zasela spoustu zeleniny, mangold tří druhů, každý má přeci jinak barevné řapíky ;) černé ředkvičky, jarní cibulku, kolik druhů mrkví, petrželku a vůbec spoustu dalších zajímavých i běžných zelenin. Úplně mě to dostalo a nejraději bych tam teď byla pořád, však je na skoro půlhektarovém pozemku/zahradě co dělat. ;) Přeji, ať tě to stále baví a zahrada přináší hodně radosti. Hezké jaro, Veronika.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No že jo. Ale babička pak dělala z červeného rybízu koláč. Ten byl.
      Ten pozemek Ti závidím, to je hned možností co zasít :) Až budete mít nadbytek, hlásím se jako odběratel :)

      Vymazat
  3. Naprosto to chapu, mam to poodbne:-). Jen mene mista na uzitkovou cast, bohuzel. Pekny den. M.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Marci,
      taky bych brala víc místa na užitkovou část. Ideálně u lesa :)

      Vymazat
  4. Marti jako by jsi to psala o mě :) prožíváme to úplně stejně. Každý jeden plod ovoce , kytičky a všeho co si doma vypěstujeme je zázrak . Měj se moc moc krásně . Jo nejsem si jistá tou lílií ... není to magnólie ? možná se pletu :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Šárko,
      jsou to jako děti, že. Největší radostí je, když se jim daří.
      Nepleteš se. To já jsem to psala asi někde ve snovém obláčku a z magnólie udělala lilii. :)
      Díky za pozorné přečtení a opravu :)

      Vymazat
  5. Krásné!
    Taky mi to vrtání se v hlíně dělá každým rokem víc radosti:).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Jen doufám, že to děti okoukají a budou se z toho těšit jako my :)

      Vymazat
  6. Mluvíte mi z duše - jako puberťačka jsem nesnášela sázení, trhání a hlavně plení plevele. No a teď jako dospělá jezdím k našim na zahrádku na svůj záhon dobrovolně a protože mi to jednou za měsíc nestačí dělám si zahrádku i na balkóně: http://kamenurazu.blogspot.cz/2016/04/balkonove-pestovani-v-dubnu.html

    OdpovědětVymazat
  7. Marti, taky to tak mám. jako holka jsem musela a teď se toho nemůžu nabažit. jen kdyby okolo nás ta pole pořád tolik nestříkali, to mě fakt štve.
    přeji krásný den Majka

    OdpovědětVymazat

Isnpirace mnohem více

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...